Aktuality

Pyramida učení

V Luna Příbor, SVČ se snažíme rozvíjet děti všestranně – hravě, smysluplně, s důvěrou v jejich přirozený vývoj. A jedním z důležitých modelů, který nám pomáhá chápat, proč to děláme právě takto, je pyramida učení. O jejím významu skvěle píše Eva Vingrálková ve své inspirativní knize Cvičení pro lepší učení, která nás utvrzuje v tom, že skutečné učení nezačíná v hlavě, ale v celém těle, smyslech a pohybu.

Učení není výkon, ale proces

Děti se nerodí s připraveností sedět v lavici a učit se násobilku. Učení je proces, který staví na tom, co si dítě postupně vybuduje – jako když staví dům. A stejně jako bychom nestavěli dům od střechy, neměli bychom ani dítě zatěžovat školními výkony, pokud ještě nemá pevné základy. Právě pyramida učení nám pomáhá porozumět, jak na sebe jednotlivé oblasti vývoje navazují. Ukazuje, že školní dovednosti – čtení, psaní, počítání – jsou až na samém vrcholu. A že pokud některé z nižších vrstev nefungují optimálně, „vršek“ se nemá o co opřít.

Všichni chceme, aby se děti učily s radostí. Aby si ve škole věřily, zvládaly číst, psát i počítat a nebály se zkoušení. Jenže co když se jim nedaří i když se snaží? Často hledáme chybu v pozornosti, v motivaci nebo rovnou „v hlavě“. Jenže učení nezačíná v hlavě. Podle modelu pyramidy učení totiž všechno začíná mnohem dřív – ve smyslech, těle a pohybu.

Co je pyramida učení?

Pyramida učení je jednoduchý, ale velmi užitečný model, který nám pomáhá pochopit, proč se některé děti učí snadno a jiné s obtížemi. Každá vrstva pyramidy stojí na těch, které jsou pod ní. Pokud jsou základy vratké, nemůže být stabilní ani vršek. A právě tak je to s učením. Aby dítě dokázalo přemýšlet, soustředit se nebo psát, musí mít dobře rozvinuté nižší funkce: stabilní tělo, vyladěné smysly a schopnost vnímat sebe sama v prostoru.

Jak pyramidě porozumět?

Představte si to jako patra, která na sebe navazují:

 1. Tělo a smysly – základ všeho

Dítě potřebuje dobře cítit své tělo: kde má ruce, nohy, kde končí a začíná. Vnímá doteky, pohyb, rovnováhu. Pokud má smyslový systém přetížený nebo naopak nedostatečně aktivní, všechno ostatní se učí hůř.

 2. Pohyb a stabilita

Umí se pohybovat jistě? Udrží rovnováhu? Dokáže sedět bez neustálého vrtění? Pokud ne, tělo spotřebovává spoustu energie jen na „udržení se pohromadě“.

3. Jemné pohyby a koordinace oko–ruka

Tady začíná grafomotorika – psaní, kreslení, stříhání. Dítě potřebuje, aby oči a ruce pracovaly společně.

4. Emoce a důvěra

Cítí se dítě bezpečně? Věří si? Má chuť zkoušet nové věci? Pokud ne, objevování se změní ve stres.

5. Mysl, pozornost, jazyk

Teprve teď mozek začíná zpracovávat informace, přemýšlet, pamatovat si, soustředit se.

6. Školní dovednosti – vrchol pyramidy

Až úplně nahoře je čtení, psaní, počítání. To, co často po dětech chceme hned, ale ony tam musí vystoupat postupně.

Proč na tom záleží?

Mnoho dětí má potíže ne proto, že by byly líné nebo nešikovné, ale proto, že některá vrstva pyramidy není ještě dost rozvinutá. Když to pochopíme, můžeme jim pomoci tou správnou cestou.

Náš přístup v Luna Příbor, SVČ staví na tom, co je pro děti nejpřirozenější, a to je hra. Učíme se skrze pohyb, dotek, rytmus, tvoření, vztahy a radost. A víme, že právě tato „práce zdola“ má největší smysl – protože vytváří pevné základy pro učení.

Když má dítě stabilní základy, učí se samo.

Bez tlaku, bez stresu – s důvěrou v sebe.

Inspirace a zdroje:

Eva Vingrálková: Cvičení pro lepší učení (Grada, 2020)

Williams & Shellenberger: Pyramida učení (model senzorické integrace)

Naše praxe v Luna Příbor, SVČ – každodenní potvrzení, že pohyb je klíčem k učení